Z odpadu mi stojan vypad, potřeboval ho můj iPad

Tak jsem konečně zažila ten blažený pocit, že jsem upotřebila i něco, o čem jsem dopředu netušila, proč to „zachraňuju“. Slova „to se bude hodit“ jsem slýchala hlavně od taťky, mamka je používala jen v kuchyňském prostředí nebo v kanceláři. Jinak se u nás doma vyhazovalo. Já už materiál hodně třídím, ale rozhodně nejsem chorobný vyhazovač 🙂

S tímto projektem se pojí hned několik úsměvných příběhů a ráda bych se o ně podělila.

To, proč jsem potřebovala vyrobit stojan byl fakt, že jsem si pořídila iPad. Ten největší, co existuje. Splnila jsem si tak velký sen mít pomocníka pro přenos ruční práce do virtuálního prostoru. Vybírala jsem fakt dlouho, protože hrálo roli mnoho faktorů – ekologie, ekonomika, jakou velikost, jaký stylus … no šla mi z toho hlava kolem. Navíc nejraději vybírám naživo, že si věci osahám, okoukám, vyzkouším a to v této době v podstatě nebylo možné. No dopadlo to tak, že v den, kdy jsem se rozhodla, že chci nové jabko velikosti 11´s tužkou 2.generace jsem si pořídila X let starý přístroj velikosti 12,9´s pencilem 1.generace 😀 A teda rozhodně nelituju.

S polu s mým novým iPadem jsem objevila tolik nových možností, že za chvíli bylo jasné, že jej potřebuju v kuchyni, v dílně, v obýváku…no prostě skoro všude, jenomže na ležačku zabírá celkem dost místa a na spoustu činností budu potřebovat „čtecí a sledovací mód“. Kdyby šlo o staojánek na minitablet, tak si jej vytvořím za pár minut třeba z vidličky, ale můj mazlík už přecijen něco váží a tady by nepomohly ani 3 vidličky.

V první fázi jsem tedy opět usedla ke googlu, to abych zjistila, že se mi máloco líbí a když už, tak to buď stojí majlant nebo je to z Číny (a když pominu ekologickou stopu, tak bych se doručení taky nemusela dočkat). No a to byl přesně moment nastartování kreativního režimu 😉

Nejdřív mě napadlo využít staršího prkýnka a inspirovat se nápadem níže

Prkýnko i nějaké laťky by se u mě našly, ale nebyly vyhovujících rozměrů a dřevo bylo zbytečně těžké. přesto jsem šla do nářadí pro pilku na zkrácení dřevěného hranolu a v tom na mě vykoukla. Podložka z dětských vlkádacích puzzlí s motivem Zdeňka Millera. Kde jsem k ní přišla už se mě neptejte, jen vím, že jsem měla dvě a druhá už posloužila jako paleta pro akrylové barvy.
Supr, byla dostatečně lehká a tenká, přírodní a v rozměru přesně na iPad. Základ by tedy byl.

Chvíli jsem zvažovala použít jako spodní díl uřezaný hranolek, ale ten bych musela lepit, možná šroubovat a kdo ví, jak by to drželo a taky bych ho měla ještě rozdělit, aby se prostředkem dal přivést napájecí kabel…no nebylo to ono a v tom mé oči zasvítily při pohledu na poličku. To je ono!

• 

• 

Čínské hůlky! Uřežu je na malé kolíky, vyvrtám dírky přesně v jejich průměru a voilá. Yesss. Teď už jen vymyslet zadní opěrku pro náklon stojanu.

To mi chvíli zabralo. Chodila jsem a čmuchala, až se objevil banner. K němu se váže smutně úsměvný další příběh. Žijeme teď v době, kdy mnohé podniky svůj chod prostě neudrží. Když jsem se kdysi vracela domů večer na kole z práce, u koše stály opřené dva fakt velké bannery. Takové ty plastové desky, na které si necháte potisknout nálepku s reklamou a pak si je třeba přivrtáte nad vchod nebo nalepíte na zeď.

• 

• 

Nevím jestli jste měli někdy možnost si něco takového poponést, když to měří skoro jako vy. To nesložíte, je to tenké, takže to ani moc nechytnete jen tak do ruky. No a teď si představte silnější vítr a mě se dvěma bannery na kole 😀
Už to mi mohlo pro zpestření cesty celkem stačit, jenomže v půli cesty jsem u tříděného odpadu viděla pro změnu takové ty měkké bannery, které se uchycují pomocí ok a na kreativní tvorbu jsou jak dělané. Ještěže mám na kole i košík 😉 No ale největší gól? A teď se podržte – dojela jsem domů, nesu to vše do sklepa, rozvinu jeden banner a víte co? Všechno bylo ze stejného beauty salonu. Náhoda??? Miluju tyto náhody.

Každopádně – skvělé na pvc bannerech je to, že stačí řezák a pravítko a vyřežete z nich v podstatě jakýkoliv tvar. Já si tedy vzadu udělala výřez, naměřila cca úhel, zlomy spojila/zafixovala silnou páskou a bylo hotovo.

• 

• 

• 

• 

V budoucnu ještě uvažuju, že na desku něco napíšu nebo nalepím obrázek, aby stojan zdobil i sám o sobě a občas ho využiju i na tištěnou kuchařku nebo na mobil 😉